Osobní zážitky se Scénicem

Zkušenosti z dvouletého používání

          Rád bych navázal na skromný úvod, který jsem zde napsal bezmála před 4 roky. Hned zkraje musím říci, že i přes drobné investice mi můj vůz složí výborně a jsem s ním nadmíru spokojen.  Nedá se říci, že bych ho nějak zvlášť šetřil, i když vím, že nejde o žádné sportovní auto typu Golf aj., nemálo řidičů se diví, když jim z nenadání ujedu ze světelné křižovatky už v době, kdy oni sami ještě ani nestačí přidat plyn a přitom mají mnohem silnější vozy. Podrobněji vysvětlím později. Nejdřív bych rád něco řekl k opravám za předešlé dva roky.

Opravy 2007 - 2009
Každý ojetý vůz by měl po přechodu k novému majiteli být podroben servisní prohlídce, stejně tak tomu bylo i u mne.

1. servisní prohlídka (září / říjen 2007)
          Při prvotních jízdách bylo slyšet v motoru mírné cvakání při nižších otáčkách. Jelikož jsem s autem hned po zakoupení moc nejezdil (vyřizoval jsem různé další formality a čekal na termín prohlídky). Bylo to nejspíše dobře, protože mě po prohlídce v servisu mechanik řekl, že jsem měl štěstí, protože třmenový řemen u převodovky byl ve velmi špatném stavu a hrozilo, že se přetrhne a způsobí velkou paseku v celém motoru. Tato závada taktéž způsobovala ono cvakání. Dále byly vyměněny všechny kapaliny, olej až na náplň klimatizace. Brzdové destičky byly téměř nové a nebylo je třeba měnit.
První servis mě stál bezmála 10 tisíc korun, ale měl jsem jistotu, že je auto v pořádku.
Pozn.: Nejednalo se však o značkový servis Renault, tam by to vyšlo přinejmenším 3x dráž.

Neřešitelný problém - víko od nádrže
         Jednu závadu se na mém voze nepodařilo a pravděpodobně nikdy nepodaří vyřešit, je to vypadávající krytka nádrže. Francouzští konstruktéři udělali velkou chybu, namísto toho, aby pro otevírací mechanismus nádrže použili nějaký kov, např. hliník nebo nějakou jeho slitinu, zvolili nekvalitní plat. Již od doby, co jsem vůz koupi jsem měl tento mechanismus na vnitřní straně poškozen (ulomen a to má za důsledek, že vždy, když tankuji na čerpací stanici mi vypadne víčko a musí jej tam znovu, poměrně pracně nasadit. Závada, která by bránila provozu to sice není, ale časem to začne člověka obtěžovat. Problém opravy spočívá v tom, že mechanismus je zakomponován v samotné karoserii a snaha o výměnu je tudíž velmi složitá, pravděpodobně  by byla i velmi nákladná. Nejsem jediný, kdo má tento problém, jestli se to v následujících modelech již zlepšilo bohužel nevím. Zde nechávám prostor pro diskuzi.
 
2. servis - zadní stěrač
          První věc, která na mém "novém" autě nefungovala, byl zadní stěrač. Zakrátko jsem přišel na to, že zhruba tak jednou z deseti pokusů se spustí, myslel jsem si proto. že jde jen o zoxidované kontakty. Nebylo to však tak jednoduché. Když jsem autíčko dopravil do servisu - tentokrát šlo o jiný než ten v prvním případě. Šlo o servis zabývající se především elektro rozvody. Serviceman mi po téměř celím dni, (kdy jsem mu auto ráno dovezl a v pozdních večerních hodinách pro něj jel) oznámil, že kontakty sice vyčistil, ale stěrač stejně nebyl funkční. Tudíž zvolil drastičtější metodu - stěrač napojil natvrdo (přesný postup neznám, resp. si jej nepamatuji). Výsledkem je, že stěrač při stírání nezůstane stát opět ve spodní poloze, ale stírá do doby, než jej vypnete! Chce to trochu cviku a dívání se do zpětného zrcátka při jeho používání, ale už jsem si na to zvykl. Možná se trochu divíte, mým požadavkem na servis však bylo, aby zadní stěrač zprovoznili, což také koneckonců udělali. Zvolené řešení je dodnes funkční. Celá tahle legrace mě stála 1860 korun. Když však vezmete v úvahu 5 hodin laborování technika nad problémem, není se čemu divit. Opět nešlo o autorizovaný servis firmy Renault. Nejsem si jistý, zda by si tam s touto závadou vůbec poradili a už vůbec ne na kolik by to přišlo. Ono obecně panuje tvrzení, že v autorizovaných servisech mění díly za nové namísto toho, aby se je snažily opravit, když někdy stačí jen něco málo vyměnit atd., ale to už je jiná debata...

1. technická prohlídka
První STK proběhla letos v dubnu bez zjištění jakékoliv závady.

Zimní provoz
          Můj vůz v zimním období přeci jen není využíván v takové míře, jak je tomu v průběhu roku. První z věcí, které jsem zajistil již před dvěma roky bylo, že jsem si dal tu práci a sehnal starší plechové disky (dokonce i se zimními pneumatikami). Disky byly jen mírně opotřebení (pár škrábanců, ale žádná rez), pneumatiky byly už více sjeté, avšak dvě sezóny mi vydržely a letos plánuji koupit nové. Během této doby samozřejmě stoupla spotřeba paliva, jízdní vlastnosti jsou však vynikající. Zimní režim (u aut. převodovky, jde o nějaký jiný způsob řazení) jsem zapínal jen jednou, a to v období, kdy bylo poměrně hodně sněhu a přede mnou prudký kopec. Nevěřte pojmu bezúdržbová baterie, protože nic takového neexistuje! Kdybych do své autobaterie nedoléval vodu (destilovanou) a neprováděl dobíjení, tak pravděpodobně nenastartují, a nejspíše by se tak stalo více než jednou.

Automatická převodovka a jak na ni
          Jak již jsem zde zmínil, můj vůz má automatickou převodovku a pohání jej motor 1,6 16V o výkonu 79 kW (107 PS). Zpočátku jsem měl problém si na ni zvyknout, jakmile jsem se s ní trochu více sblížil (asi 3 měsíce) začal jsem objevovat možnosti, které manuály nenabízí.
          První věc, co mě mile překvapila byl bleskurychlý rozjezd. Při daném výkonu motoru je možné převodovku donutit (když to s ní člověk umí), aby přeřadila na druhý rychlostní stupeň až za hodnotou 4500 otáček, resp. rozmezí 4500 - 5000 ot./min. To má za následek velmi rychlé dosažení rychlosti 60 km/hod a po přeřazení na druhý stupeň téměř stejně rychlé dosažení hodnoty 80 km/hod. Poté již motor ztrácí mírně dech a akcelerace postupně klesá. I tak to považuji za velmi slušné. Nevýhoda je na světelných křižovatkách když jsou před vámi další automobily. I při běžném pomalém rozjezdu má automatická převodovka, potažmo motor tendenci rozjíždět se poněkud rychleji než auta s manuálem. Chce to trochu cviku, abyste někoho neťoukli zezadu. Já dnes již běžně poznám, kdy automobily přede mnou přeřazují na druhý rychlostní stupeň a preventivně si udržuji větší rozestup.
          Při jízdě z kopce automat nebrzdí motorem tolik jako manuál, dokonce mám někdy pocit, že motor sám zařadí neutrál a nebrzdí vůbec. Jelikož nejde během jízdy zařadit neutrál a ne vždy je žádoucí brzdění motorem, je potřeba mít neustále sešlápnutý pedál plynu. Stačí úplně lehounce, sílu časem odhadnete sami. Pokud je sjezd prudší, motor má tendenci zrychlovat i když nepřidáváte plyn!
          Při předjíždění je třeba někdy donutit motor podřadit. To zajistíte tak, že prudce sešlápnete pedál plynu až na podlahu. Pokud se tak nestane, pusťte plyn úplně a následně znova jej sešlápněte co to dá. Když ani pak motor nepodřadí, máte smůlu! Stává se to hlavně při jízdě do kopců, naopak při předjíždění, když sjíždíte kopec (i mírný) můžete těžit ze "samovolného zrychlení" (můj pracovní název). Naopak, pokud jedete moc rychle a chcete, aby motor podřadil, např. při jízdě do zatáčky, stačí dát nohu z plynu a mírně (opravdu mírně) sešlápnout brzdu a motor podřadí. Není třeba příliš brzdit. Zde toto mírné sešlápnutí brzdového pedálu simuluje funkci spojky u manuálního řazení. De facto brzda zde simuluje spojku i při startování, protože pokud ji nesešlápnete než otočíte klíčem v zapalování a zároveň nemáte zařazen režim neutrál nebo parkování - NENASTARTUJETE!
          Automaty se pomalu sami rozjíždí, jen do kopců stojí (musí být prudší, jinak to neplatí) a je potřeba přidat plyn, proto vždy na křižovatce je potřeba mít sešlápnutou brzdu, jinak sami pojedete! Stejně tak auto samo plynule couvá. Někdy je i tato rychlost vysoká a je potřeba ji snížit za pomocí brzdy. Při parkování osobně vždy zařazuji režim parkování a zatahuji RUČNÍ BRZDU! Dá se použít ještě režim neutrál + ruční brzda. Někde se možná dočtete, že stačí zařadit režim parkování bez ruční brzdy. To funguje jen na naprosto rovné cestě, ale i tak to nepovažuji za příliš bezpečné. Radím proto VŽDY POUŽÍVEJTE RUČNÍ BRZDU POKUD OPOUŠTÍTE VOZIDLO!

Spotřeba
Spotřeba vozidel s automatickou převodovkou je vždy vyšší než u klasické manuální a to především z důvodu jiného způsobu řazení, vyšší hmotnosti motoru, a tedy i vozidla.
          Můj Scénic spotřebovává v průměru něco mezi 7,4 - 8 litry benzínu na 100 km. Záleží na způsobu jízdy a okolních podmínkách. Vždy jde o spotřebu kombinovanou s větší mírou jízdy po městě.
          Běžná spotřeba na letních pneumatikách při cestě mezi městy se pohybuje od 7,6 l do 8,4 l (občasně zapnutá klimatizace) Při dálkové plynulé jízdě (rychlost 90 - 130 km/h) si motor řekne o zhruba 7,5 litrů benzínu (někdy o desetinu méně) Pod hodnotu 7,6 se mi však nikdy nepodařilo dostat.
Při kombinaci jízdy v zimních měsících (na sněhu) a jízdě na velmi krátké vzdálenosti (4 km a méně) spotřeba rázem stoupne na 8,5 - 9,5 litrů Nikdy však zatím nepřesáhla hodnotu 10 l, samozřejmostí je zapnuté topení.
          Jestliže sledujete na palubním počítači ukazatel okamžité spotřeby a pokud motor vytáčíte do vysokých otáček blížících se 5500, pak se vám na displeji objeví číslo atakující hodnotu 20 L/100 km. Proto zásadně toto nesleduji a raději se věnuji řízení.

Údržba
          Letos mám před příchodem zimy koupit nové zimní obutí, jelikož mé stávající je již ve stavu tak akorát vyhovujícím a původně bylo plánováno jako přechodné řešení na jednu sezónu a již jsou z toho sezóny dvě. Dále také koupit novou autobaterii.Sám totiž nevím, jak stará je ta, co mám v autě teď. Je docela dobře možné, že jde stále o baterii původní. V tom případě je jí ji téměř devět let a já nehodlám riskovat, že se ocitnu v situaci kdy mi vypoví službu.

Závěr
          Se svým vozem (jak zde již několikrát zaznělo) velmi spokojen. Zatím pracuje velmi poctivě a spolehlivě (musím zaklepat :-) ). Současný stav tachometru je na hodnotě okolo 95 tisíc kilometrů (z původních 84 tisíc v době koupě před dvěma lety). Někomu to možná může připadat málo, ale osobně používám vůz jako přibližovadlo mezi vesnicí a městem nebo dvěma městy a spíše vnitrostátní cesty. Dálkových tras (více než 500 km) za rok moc není, max. 5. Za tu cenu a velmi dobrý stav vozu, to byl před dvěma lety dobrý kup. Dnes se sice stejné vozy prodávají zhruba o 80 tisíc korun levněji, svůj podíl na tom má nejen uvádění nových vozů, ale také a především světová ekonomická krize. Člověk pořizující si automobil (ať už nový či starší) musí počítat s tím, že i kdyby jej za týden prodal, tak v 99% případů za něj dostane řádově o několik tisíc (možná desetitisíc) méně.

© David Adamec (Dave1x) 2009